Oprava nádrží samojízdných postřikovačů

Samojízdné postřikovače jsou čtyři naše opravy: Hardi Evrard, Hardi Commander 4500, Hardi Alfa 4100 a Tecnoma Laser 4240. U Alfy 4100 byla prasklina ve spodní části nádrže.

Nádrž u samojízdného postřikovače pracuje tvrději než u taženého stroje a vyplývá to ze samotné konstrukce. Je zavěšena na rámu stroje, který jede po poli na vlastních kolech, takže kromě přelévající se kapaliny přenáší ještě chvění pohonu a otřesy z terénu. Proto se poškození hromadí tam, kde se plast dotýká konstrukce a kde stěna mění směr: ve spodní části, v rozích a u uchycení. V našich 42 opravách tažených postřikovačů je stejný vzor ještě zřetelnější — dominují rohy a okolí kola.

Opravujeme extruzním svařováním. Extruder podává roztavený plast stejného druhu, z jakého je nádrž vyrobena, a materiál se spojí se stěnou v jeden celek, místo aby na ní ležel jako záplata. Má to dva důsledky: oprava snáší stejné chvění, které ji způsobilo, a svar má stejnou chemickou odolnost jako zbytek nádrže — u postřikové kapaliny to není maličkost. Po opravě kontrolujeme těsnost a opravené místo zesilujeme.

K samojízdným postřikovačům jezdíme na farmu. V sezóně postřiků je to obvykle jediná varianta, která dává smysl — stroj nemůže stát.